Jak uplatnit nárok na nemocenskou v roce 2024

Neschopenka, neboli doklad o dočasné pracovní neschopnosti, je důležitým dokumentem, který potvrzuje, že pracovník není schopen vykonávat svou profesi z důvodu zdravotního stavu. Je nutné mít neschopenku vystavenou od lékaře, který diagnostikuje nemoc, úraz či jiný zdravotní důvod, který zabraňuje zaměstnanci ve výkonu práce. Tento dokument obvykle obsahuje informace o diagnóze pacienta, datu začátku neschopnosti a předpokládané době trvání nemoci. Neschopenka má pomoci zaměstnanci se rychleji zotavit, a v případě infekčních onemocnění, zastavit šíření na pracovišti.

Nejnovější změny v „Neschopence 2024“

V roce 2024 se zavádějí nové předpisy, které mění způsob, jakým je neschopenka zpracovávána. Tyto změny mají za cíl usnadnit proces pro všechny zúčastněné strany.

1. Digitalizace procesu: Papírové formuláře zčásti ustupují elektronické dokumentaci. Očekává se, že sníží čas potřebný k přenosu informací mezi lékařem, pacientem a zaměstnavatelem.
2. Automatické oznámení: Zaměstnavatelé i zaměstnanci obdrží automatizovaná oznámení v případě schválení neschopenky. To eliminuje manuální ověřování stavu neschopenky.
3. Jednotné datum zahájení: Nové předpisy stanovují pevné datum začátku neschopenky. Zabraňuje to zmatkům ohledně platnosti jednotlivých dokumentů.
4. Zkrácení dob zpracování: Urychlí se celý proces od podání po schválení. Průměrná doba vyřízení klesne na 5 pracovních dní.
5. Snadný přístup: Pacienti získají přístup k neschopence prostřednictvím online portálů. Zajišťuje to snadné stažení nebo sdílení dokumentu při potřebě.

Tyto změny přinášejí efektivnější správu a posílení důvěry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.

Jak dlouho trvá pracovní neschopnost?

Doba pracovní neschopnosti se může značně lišit v závislosti na závažnosti nemoci, nebo úrazu. Neschopenka může být udělena na několik dní, týdnů, nebo v extrémních případech i měsíců. Lékař na základě zdravotního stavu pacienta určuje délku pracovní neschopnosti a v případě potřeby může tuto dobu prodloužit.

Práva a povinnosti zaměstnanců

Zaměstnanci mají během pracovní neschopnosti řadu práv. Patří sem právo na:

• Příspěvek na nemocenské: Zaměstnanci mají nárok na nemocenské dávky, které přispívají na pokrytí ztráty příjmu během doby, kdy nemohou pracovat.
• Ochranu zaměstnání: Pracovní výkon během neschopenky by neměl být hodnocen negativně, a zaměstnavatel nesmí ukončit pracovní poměr z důvodu, že zaměstnanec využil své právo na neschopenku.
• Zdravotní péči: Zaměstnanci mají nárok na zdravotní péči a léčení jejich zdravotního stavu.

Povinnosti zaměstnanců

Na druhou stranu, zaměstnanci mají také určité povinnosti:

• Informovat zaměstnavatele: Zaměstnanec by měl co nejrychleji informovat svého zaměstnavatele o své neschopnosti a předložit neschopenku.
• Respektovat léčbu: Zaměstnanec je povinen řídit se pokyny lékaře a účastnit se všech potřebných lékařských vyšetření a kontrol.
• Nezaujatý přístup: Zaměstnanci by se měli vyhýbat činnostem, které by mohly ohrozit jejich zdraví a tím prodloužit dobu pracovní neschopnosti.

Práva a povinnosti zaměstnavatelů

Zaměstnavatelé mají právo na:

• Kontrolu neschopenky: Zaměstnavatel může prověřit platnost neschopenky a v případě podezření na zneužití se obrátit na příslušné orgány.
• Pohovor se zaměstnancem: Zaměstnavatel může mít právo se setkat se zaměstnancem a diskutovat o jeho zdravotním stavu a návratu do práce.
• Krácení dovolené: Dovolenou zaměstnance lze krátit, jen podle skutečně zameškaných hodin. V případě, že zaměstnanec zamešká jen část pracovní směny, zaměstnavatel může dovolenou krátit až součet bude tvořit celou směnu.

Povinnosti zaměstnavatelů

Zaměstnavatelé mají také určité povinnosti vůči zaměstnancům:

• Udržení pracovní pozice: Zaměstnavatel by měl zabezpečit, že po návratu z neschopenky bude mít zaměstnanec možnost vykonávat svou práci.

Co je nutné, aby si zaměstnanec ohlídal?

Prvních 14 dní hradí dobu pracovní neschopnosti zaměstnavatel a vyplácí se na základě
E-Neschopenky. V případě delší pracovní neschopnosti je následně vyplácena nemocenská. Zaměstnanec však musí dodržovat režim pracovní neschopnosti. Mít platný pracovní poměr a mít nemocenské pojištění, které je součástí sociálního pojištění. OSVČ si ho mohou platit dobrovolně.

Zaměstnanec je povinný označit místo pobytu svým jménem, aby v případě kontroly mohla úřední osoba daného zaměstnance kontaktovat. V případě kontroly se musí osoba nacházet na nahlášeném místě pobytu v době nemocenské. (Místo, kde se zaměstnanec léčí, nemusí být trvalé bydliště. Změnu je ale povinné nahlásit daným orgánům.) Kontrolor může přijít v jakýkoliv čas a den, mimo vycházek, které zaměstnanec může využít například k návštěvě doktora nebo nákupu potravin. Také pokud se jedná o základní potřebu domácího mazlíčka, vycházka s ním není v rozkolu s pravidly neschopenky.

Vycházky mohou trvat maximálně 6 hodin. V časovém horizontu od 7-19 hodin a jsou předem stanovené od ošetřujícího lékaře. Odvíjí se primárně od zdravotního stavu pacienta. Například co se týče omezení pohybu, které může být nařízeno z preventivních důvodů nebo v těhotenství s komplikacemi. Je však nutné dobu a rozsah vycházek striktně dodržovat. Prvních 14 dní si může zaměstnance přijít zkontrolovat sám zaměstnavatel.

Pokud se prokáže, že zaměstnanec porušil podmínky neschopenky, může mu být zkrácena nebo odňata za dobu až 100 kalendářních dnů ode dne každého porušení režimu, nebo ode dne nesplnění podmínek při kontrole.

Výjimkou je izolace, která může být (toto již není automatické) nařízena například během onemocnění Covid 19. V tu chvíli pacient nesmí opustit místo pobytu.

E-neschopenka

E-neschopenka nahradila v roce 2020 klasickou papírovou neschopenku. Tento proces usnadnil a urychlil předání informací mezi zaměstnavatele, lékařem a Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Neschopenku může vystavit ošetřující lékař, ambulantní, nebo lékař v nemocnici. Nemůže ji vystavit pohotovost, záchranná služba, nebo praktický lékař, pro kterého je onemocnění pacienta mimo jeho odbornost. Při bolestech zad je to většinou také na začátku praktik, následně například neurolog.

Neschopenku je možné v některých případech vystavit i tři dny zpětně.

Neschopenka po skončení pracovního poměru

Pokud se zaměstnanec dostane do situace, kdy ve výpovědní lhůtě musí odejít na nemocenskou, naskytují se dvě varianty.

1. Jeho nemocenská nepřesáhne výpovědní lhůtu. V tomto případě se nic nemění a neprodlužuje.
2. Nemocenská přesáhne výpovědní lhůtu. Zde se výpovědní lhůta pozastavuje a pokračuje až po ukončení neschopenky.

Neschopenka během zkušební doby

Může se stát, že zaměstnanec onemocnění během zkušební doby. V tu chvíli se zkušební doba prodlužuje o pracovní dny, které zaměstnanec na neschopence strávil.

Jednodenní neschopenka

Dochází k případům, kdy zaměstnanec není nemocný, ale přesto může být na jeden den indisponován (menstruační bolesti, migréna, panická ataka apod.). V tomto případě už většina zaměstnavatelů nabízí, jako součást benefitů, tzv. Sick days. Dále to zaměstnavatelé řeší formou dovolené, neplaceného volna či odpracování hodin v jiný čas.

Nárok na pracovní volno

Zaměstnanec má nárok na pracovní volno při úmrtí rodinného příslušníka. Délka volna se liší ba vztahu k dané osobě. Obvykle se jedná o 2-4 pracovní dny.

Ovlivňuje neschopenka plat?

Neschopenka má významný dopad nejen na zaměstnance, ale také na zaměstnavatele. Pro zaměstnance to znamená pokles příjmu a tím pádem problémy v rodinném rozpočtu. Také se mohou objevit obavy z návratu do práce po delší pracovní pauze.

Prvních 14 dní zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci 60% mzdy. Po 14 ti dnech zaměstnanec přechází na nemocenskou a je mu vypláceno 70% z čisté mzdy.

Pokud doba neschopenky překročí šest týdnů, výše nemocenské se může měnit, což se negativně odráží na příjmech zaměstnance. Takže ano, neschopenka může ovlivnit plat zaměstnance.

Ke správnému vyřízení neschopenky je nezbytné:

1. Oznámení zaměstnavateli: Zaměstnanec by měl co nejdříve informovat svého zaměstnavatele o neschopnosti pracovat.
2. Vyhotovení eNeschopenky: Lékař vystaví eNeschopenku, která by měla být přesně a včas zaslána zaměstnavateli.
3. Plnění povinností: Zaměstnanec se musí řídit pokyny lékaře a dodržovat podmínky pracovní neschopnosti, včetně přítomnosti doma v určených časech pro případnou kontrolu.

Ošetřovné

Ošetřovné je dávka poskytovaná státem pro zaměstnance, kteří se ocitli v situaci, kdy musí zůstat doma, aby pečovali o člena rodiny. Na ošetřovné mají nárok osoby, které splňují následující podmínky:

1. Zaměstnání: Ošetřovné je určeno pro zaměstnance, kteří se starají o své děti mladší 10 let, nebo o osobu, která vyžaduje péči z důvodu závažného onemocnění.
2. Péče o dítě: Zákon vyžaduje, aby zaměstnanec byl uvolněn formou ošetřovného, tedy aby čerpal tuto dávku pro péči o dítě, které je nemocné nebo se nachází v karanténě.
3. Délka péče: Ošetřovné je možné čerpat maximálně po dobu 9 dnů (v případě péče o více dětí se tato doba prodlužuje).
4. Potvrzení o nemoci: Zaměstnanec musí předložit potvrzení od lékaře, školky nebo školy, které potvrzuje, že dítě nepřítomné z důvodu nemoci.