Andrea Pedrini: AI v HR hledá talenty, lidský faktor ale zůstává klíčový.

Umělá inteligence se stává neodmyslitelnou součástí našich životů – a oblast HR není výjimkou. Jak AI ovlivňuje výběr talentů, proč je Evropa v jejím regulování opatrnější než USA a jak se k ní staví italské firmy? O tom všem jsme mluvili s Andreou Pedrini, italským odborníkem na HR a technologie, který pomáhá firmám efektivně využívat digitální nástroje.

Umělá inteligence je velkým tématem, ovlivňuje život každého z nás – to, jak ji využíváme a jak s ní vůbec pracovat. Vidíte to podobně?

AI používáme každý den – možná někdy aniž bychom vůbec věděli, že ji využíváme. Je důležité pochopit, jak můžeme AI použít a jaký nástroj umělé inteligence to bude, protože některé mohou nést i jistá rizika. Jindy ale jde o skutečně výkonný a užitečný systém. A samozřejmě se to týká i naší práce, včetně oboru HR. I HR oddělení musí pochopit, že umělá inteligence je opravdu silný a mocný nástroj.
Aktuálně je hlavním tématem především generativní umělá inteligence, ale existují i jiné typy – strojové učení, systém hlubokého učení. Je to něco, co zdůrazňuji i na svých přednáškách o technologiích. Potřebuji HR a budoucím HRistům ukázat, že i když se pro ně třeba jedná o něco neznámého, nemusí se bát. Potřebují se naučit s těmito typy řešení pracovat, aby je využili co nejlépe a nejefektivněji.

Itálie je svým přístupem k AI a osobním údajům trochu specifická. Vy dokonce máte speciální úřad, který se zabývá GDPR, nazývá se GPDP. Jsou s tím spojená nějaká konkrétní specifika nebo právní omezení?

Už samotné GDPR přináší nějaká omezení. V článku 22.1 omezuje používání umělé inteligence při opakovaném a průběžném vyhodnocování, které se používá jako systém porovnávání bez kontroly. V Itálii je úroveň nastavena ještě výš a myslím, že to posloužilo jako dobrý základ pro celý AI Act v rámci EU.
Například v Itálii je opravdu problém používat umělou inteligenci v subjektivní, interpretační rovině. Můžeme si to představit třeba v okamžiku, kdy bychom spolu mluvili a já bych měl umělou inteligenci, která sleduje vaše pohyby obličeje a analyzuje, jestli jste dobrý, nebo špatný v kontextu řeči a gestikulace.
V Itálii, ale myslím, že i v Německu, jsou v tomto směru větší restrikce, ale závisí vždy na konkrétním užití. Nevidím například velké omezení, pokud jde o používání generativní umělé inteligence, tu může používat každý. Záleží opravdu na typu – například zmiňované subjektivní hodnocení od AI může být problém.

Pokud mluvíme o generativní AI, můžeme se zastavit například u tvorby videí. Natočíme například video v angličtině, poté audio přeložíme prostřednictvím umělé inteligence do italštiny a „nasadíme“ ji na původní osobu. Jak se v Itálii staví k takovémuto konkrétnímu využití AI?

V Itálii v tomto kontextu nebude problém s nějakým právním aspektem využití generativní AI, ale spíše s tím, jak lidé o využití AI mluví a jak ji vnímají. Z pohledu zákona žádné omezení neexistuje, subjektivní vnímání takového postupu z pohledu Italů ale může být jiné.
Myslím si, že pokaždé záleží především na konkrétním použití. Protože AI lze využít jak dobrým způsobem, tak špatným. Když půjdete na TikTok nebo podobnou síť, potkáte řadu AI videí – amerického prezidenta, který říká něco, co nikdy neřekl, a podobně.
Síla a možnosti této technologie tak samozřejmě přinášejí i obavy ze zneužití a zároveň spouští diskuzi o nastavení limitů. Zároveň je velmi těžké mít nad tím kontrolu. Protože u každého typu zprávy je těžké říct, jestli je falešná, nebo ne. AI je snadno zneužitelná a fake news vyvolávají oprávněné obavy.

Jak přistupují k AI italské firmy? ChatGPT byl určitou dobu i blokován a možná to ovlivnilo i začleňování AI do dalších softwarů a procesů ve firmách?

Ano, řada společností například nikdy nepoužívá ChatGPT externě, ale pouze interně s vyšším stupněm vlastního zabezpečení a v odděleném systému. Jiné společnosti toto zase vůbec neřeší. Každá společnost ale chce AI využívat, uvědomují si její potenciál v každodenním využití. Řeší ale samozřejmě i řadu procesních problémů.
Ve velkých společnostech tak již existují speciální týmy, které jsou schopny říci: Dobře, tohle je správně, takto můžeme AI použít. Případně naopak upozorní na možný problém ve vztahu k AI Actu. Ten je nyní pod velkým drobnohledem, protože od roku 2026 již bude platit v plném rozsahu a nyní tedy vrcholí přípravy.
AI je každopádně tématem číslo jedna. Vzpomeňme si na dobu dva roky zpátky, kdy byl velmi cool Metaverse. Dnes už o něj nikomu nejde – všichni řeší generativní AI. A každá společnost se snaží o co nejlepší využití tohoto typu technologie.
Generativní AI je navíc společností velmi dobře přijímána. A v oblasti lidských zdrojů ještě více, protože umí velice zefektivnit procesy – vytvoření pracovní pozice, sběr informací, standardizace úkonů pro více oblastí.

Ve Sloneek máme vlastní AI. A ve větších firmách to v České republice začíná být docela běžné. Mají vlastní tým a vytvářejí si vlastní umělou inteligenci, mohou používat vlastní databázi se všemi informacemi, které tam mají. Začíná to být běžné i v Itálii?

Určitě ano. Samozřejmě ne všechny společnosti, ty menší sáhnou spíše po ChatGPT. Interní AI využívají především o společnosti, které mají vlastní IT týmy a kompetence k tomu, vyvíjet a udržovat vlastní systém – třeba bankovní společnosti typu Generali.
Interní systém samozřejmě přináší i určité limity. Protože pokud použijete svou inteligenci, má k dispozici méně informací k tomu něco vytvořit.
Kromě velkých firem se na AI v Itálii zaměřují samozřejmě i malé a střední firmy. A v oblasti lidských zdrojů se na ni zaměřujeme opravdu hodně. Klade se velký důraz na optimalizaci procesů, snížení nákladů a řadu dalších věcí.
Když jdete na schůzku s velkou společností, mluví o tom, jak chtějí AI používat, případně jak ji již používají, hledáme vhodné způsoby. A pokud se podíváme na malé a střední podniky, ty zase vědí, že je to škálovatelný systém. Takže v určitém okamžiku náklady na AI nahoře klesají, a oni po ní sáhnou.

AI je prostě globální téma. A její zavádění je po světě dost podobné.

Ano, i když si nemyslím, že by to byl stejný problém například v Americe. Myslím, že v Americe jsou otevřenější – začnou nástroj využívat, a pokud vidí, že přišel problém, prostě přestanou. V Evropě se snažíme omezit riziko už před použitím. Je to tedy spíše evropský přístup. Myslím si, že i Čína je spíš o tom, že si můžete používat, co chcete. Evropa je v tomto ohledu konzervativnější.

V České republice, především v Praze a velkých městech, jde AI využití velmi rychle dopředu. Ale když se podíváme do menších regionů a do menších firem, tak ty AI tolik nevyužívají a teprve začínají. Je to v Itálii obdobné?

Velmi podobné. A jsem přesvědčen, že v oblasti HR uvidíme v příštím roce, pěti, deseti letech velké a rychlé technologické změny související s digitalizací.
AI je zkrátka obrovská příležitost. Ano, jde strašně rychle vpřed. A pokud ji chcete využít a těžit z jejích možností, musíte být i vy rychlí. Samozřejmě to není jednoduché – člověk je ze své podstaty analogový. Teď se musíme změnit a být digitální. Není to snadné, ale je to cesta.
Itálie například vkládá hodně peněz do zlepšování infrastruktury a rozšiřování internetu, což v dále podporuje a otevírá nové možnosti nejen v oblasti využití a nasazení AI. Velký pokrok je vidět v digitalizaci. Tam, kde nedávno převládal papír, dnes vládne telefon a iPad – třeba v oblasti sales jde o velký posun vpřed.
A další věcí je síla prediktivní AI – schopnost pochopit další kroky na základě datové analýzy.

Pojďme se zastavit u toho, jak AI pomáhá v HR procesech. U Sloneek je to samozřejmě především onboarding, práce s CV a jejich analýza. Jak využívají AI personální oddělení v Itálii?

Pracoval jsem pro společnost, která využívala přiřazovací algoritmus na kariérní stránky, které pomocí umělé inteligence pomáhají kandidátům při hledání nejlepší pozice.
A samozřejmě to funguje i naopak. Pokud vypisujete výběrové řízení na pracovní pozici, máte k dispozici stovky životopisů. AI vám pomůže porovnat data a vybrat ty nejlepší.
Tento typ technologie využívá řada společností – v některých případech funguje velmi dobře, v některých už hůř. Platí tu obecné tržní pravidlo, že některé typy projektů jsou zkrátka lepší než jiné.
Změnu vidím v přechodu ze strojového učení na hluboké učení. Velké společnosti nyní začínají více oceňovat právě to hluboké, protože funguje okamžitě. Všechny společnosti tak využívají generativní AI na základě hlubokého učení, a především pak při získávání talentů, tedy na začátku procesu.

S tím souvisí i aktuální problém, který v Itálii řešíme – a pravděpodobně se týká i většiny Evropy. Je jím nedostatek lidí a nesoulad kompetencí. Počet vhodných kandidátů klesá, protože jsme se dostali na vrchol a teď jde křivka dolů.
Méně lidí znamená samozřejmě také méně kvalitních lidí, protože to je otázka poměrového zastoupení. I proto společnosti a HR oddělení sahají po AI technologiích, aby jim našly dobré lidi uvnitř společnosti. Vědí totiž, že někdy není nutné jít na pracovní trh, ale stačí hledat interně. Mapování kompetencí umožní lépe identifikovat talenty uvnitř firmy a snáze najít ideálního kandidáta.

V České republice řešíme obdobný problém.

Ano, myslím, že jde o problém víceméně celé Evropy. V Indii nebo Číně takový problém není – je to prostě otázka kvantity. A spolu s tím možná i typu univerzity a školy, kterou děláte. Máme spoustu advokátů, právníků, ale potřebujeme inženýry. Takže to je jeden z bodů, které vytvářejí nesoulad. Řešení proto není jednoduché, nicméně AI výrazně pomáhá.

Když mluvíme o HR, jsou některé části, kde AI nemůžete implementovat?

Můj názor je, že se bavíme o HR, tedy o lidských zdrojích. A to slovo „lidský“ je velmi důležité. Můžete použít nástroj na analýzu informací, ale na konci je vždy HR s člověkem, kandidátem. U tohoto typu práce jde o vztah, o lidskou část, kterou nemůžete změnit. Myslím, že se s tím ztotožní víceméně všichni personalisté.
Pomocí umělé inteligence můžete vytvořit nějaký proces, ale vztah, schopnost pochopit, zda je to ten správný kandidát, nebo zda ten konkrétní člověk v mé společnosti má nějaký problém, to už je lidská část, ne ta technická.
Italský influencer Marco Montemagno říká, že další jednorožec bude společnost, která vytváří peníze v obrovském množství, s jediným člověkem uvnitř. A každý krok, každý systém bude řídit umělá inteligence. Říká, že v příštích 10 letech bude dalším stupněm právě tenhle jednorožec. Společnost bez lidí a se všemi fungujícími technologiemi.

Jak vypadá správná implementace umělé inteligence ve společnosti?

Myslím, že se zaměřuje především na získávání talentů. Takže tato technologie je generativní, aby pomohla a velmi rychle vytvořila další informace. A myslím, že mnoho společností už využívá AI a porovnávání při přiřazování kandidáta k pozici.

Jak připravit zaměstnance na umělou inteligenci? U starších lidí z personálního oddělení se často setkávám s obavami a určitým blokem vůči AI. Někdy je to tak, že prostě zůstanou u svých vlastních starých tabulek Google a aplikaci jako Sloneek nepoužívají. Co si o tom myslíte?

Také jsem používal Excel, než jsem přešel na ATS. Změna samozřejmě není jednoduchá, lidé se bojí, že nebudou nový nástroj chápat, nebo se jim do změny prostě nechce. Chce to vynaložit určité úsilí.
Druhá věc je ta, že každý z nás se musí stále učit a zlepšovat, je to součást pracovního procesu. A pro společnosti to platí také. Když zaspíte, budete brzy mimo trh. Je důležité se nebát, ale zároveň musíte pochopit, co je pro vás lepší a co horší. Ale bez kontaktu s AI, s technologií, to nepochopíte. A ve stejnou chvíli vaše firma klesá na hodnotě, není na trhu, protože ta druhá už implementuje. Pokud to neděláte vy, dělá to ten druhý.

Jak osobně používáte umělou inteligenci?

Využívám ji, protože se musím neustále učit, potřebuji jí rozumět, abych mohl ukázat, jak funguje. V některých firmách tento typ technologie prodávám. Například pracuji pro italskou společnost, která přebírá technologii ze Španělska založenou na umělé inteligenci.
AI mi pomáhá také v předvedení řešení klientovi. Ve výsledku využívám AI mnohem častěji, než si myslím – pod řadou technologií je umělá inteligence a my o ní ani nevíme.

Když hledáte odpovědi, používáte zatím více Google nebo ChatGPT?

Upřímně řečeno, Google. Někdy sáhnu i po ChatGPT nebo využiji Genesis, třeba pro tvorbu videa s jednoduchým obsahem nebo při tvorbě návrhů či přípravě prezentace.