Šéfové s motorovkou. Soumrak benefitů bezstarostné doby, co bude dál?
Na pódium před publikum vyletí klučina v černých brýlích a kšiltovce. V ruce má motorovou pilu a extatickými pohyby rozřezává desky s nápisem „home office“, „neomezená dovolená“, „sick days“. Neřeknu vám, v jaké firmě se to stalo, a udávám to jen pro ilustraci – nálada, jakou teď vidíme v amerických korporátech, se definitivně přelila do Česka.
Nic to neilustruje lépe než tenhle příklad. Jistě, byla to nadsázka, ale vysílá to jasný vzkaz: končí doba, kdy si zaměstnanci diktovali. Vedení si konečně přijde na svoje a zatne tipec únavné neefektivitě. Ale přesně jak vyznívá ze scénky – tupě, bez rozmyslu, silou. Tak, že z toho zůstane jen spousta nepořádku a publikum, které rozhodně nezatleská.
Firmy se změnit musí. Jak, to zatím v Česku jen tušíme
České firmy se musí změnit. Ona to není překvapivá informace. Žijeme v překotné době. Firmy mají plnou hlavu evropských regulací, nástupu AI, multigeneračního soužití, ale také měnících se tržních příležitostí. Do toho pořád ještě stigma stagnující ekonomiky, nervózní investoři, kterým se nevrací peníze, a ze všeho pramenící rozpačitá nálada. Aktuální dění ve světě je tak spíše rozbuškou, která pomohla ukázat prsty na viníka všech neúspěchů – právě zmiňované relikty doby, kdy bylo až moc dobře.
Rozhodně nerozporuju fakt, že benefit přestává být benefitem, když se z něj stane vyžadovaný standard. Také nebudu rozporovat, že benefit by z mého pohledu neměl být nikdy hlavní páteří firemní kultury, protože vždy bude podléhat vlivům, na kterých by měla být kultura nezávislá. Ale pokud si někdo myslí, že zrušením home office se firmy zázračně uzdraví, pak s ním nemůžu souhlasit.
Ona je už samotná chyba v tom, že home office se označuje za benefit. Z mého pohledu je to stejný nesmysl, jako když vidím ještě čas od času mezi benefity napsané třeba „vlastní počítač“ nebo „služební vůz“. Možnost pracovat z domova je definice pracovních podmínek, které mají vyhovovat oběma stranám, a tak by se k ní mělo přistupovat. Stejně jako part-time, noční směna nebo práce v terénu.
Pokud se na to podíváme touto optikou, pak to prostě vychází jinak. Firmy potřebují změnit podmínky práce, protože doba se změnila. Jen si naběhly na vidle, protože práci z domova označovaly za výhodu. Výhodu, ze které se stal standard. Kruh se uzavřel.
Benefity, gainefity, learnefity?
Kdo jen bere, přebere. Je zajímavé, že show s motorovkou si management představit dokáže. Ale co potom? Práce z kanceláře se pravděpodobně stane novým standardem. Ale stačí to? Pokud to firmy berou vážně, tak samozřejmě nestačí. Odpovědí na výzvy doby totiž není návrat k autokracii „devadesátek“, kdy byl frajer ten, kdo zhasl ten den poslední. Karoši v Česku nikdy trendy nebude.
Co tedy mohou firmy nabídnout svým lidem, aby to vyplnilo mezeru po oplakávané práci z domova a splnilo parametry, kvůli kterým byl tento „benefit“ tak oblíbený? Tedy, že byl zdarma, mohl být pro každého a zároveň panoval falešný pocit, že kvůli němu není třeba dělat nic moc navíc?
Bude na nás – HR komunitě – abychom to tak trochu vymysleli a ohlídali. Pokud firma bude hledat do inzerátů náhradu za „háóčko“, měla by tentokrát sáhnout nikoli k „benefitům“, co nejsou benefity, ale nástrojům, které nabízí interní kultura. A které obohatí ji i ty, co je budou využívat.
S trochou nadsázky – sáhnout po gainefitech, na kterých bude bohatnout jedinec i firemní kultura, anebo learnefitech, které budou zvyšovat know-how. Překvapivě nemusí stát peníze navíc. Bez tahounů, kteří je prosadí, se ale neobejdou:
Systém peers-to-peers školení: Vzdělávání může být extrémně drahé a extrémně špatné. Anebo také levné a dobré. Pokud do něj zapojíte vlastní talenty, bude to spíš ta druhá varianta. Interní kurzy, sdílení dobré praxe a know-how, které zaštítí jednotlivé týmy, to splňují do puntíku.
Mezioborové týmy a Internal Gigs: Vytvoření týmů, kde budou spolupracovat lidé z různých oddělení na mezioborových inovacích. Odměna pro každého talentovaného ambiciózního profíka. Představte si, že každý kvartál vyvěsíte zajímavé úkoly s cenovkou, které mohou lidí plnit ve volném čase. Když se pak u jednoho stolu potká IT specialistka s marketingovým expertem a člověkem z HR oddělení, mohou vzniknout skvělé věci.
Účast v think-tanku, firemní garáže a laboratoře: Vlastně rozvinutí předchozího nápadu. Každý zaměstnanec, který má vlastní inovaci, dostane prostor pro realizaci. Případné think-tanky a strategické skupiny se mohou stát skvělou a prestižní platformou, ve které se budou ti nejschopnější realizovat.
Reprezentace firmy: Poskytnout zaměstnancům možnost vystupovat na konferencích a firemních akcích není jen klíčová pro budování značky společnosti. Je to také příležitost pro jednotlivce, aby dostali šanci posílit svou roli odborníků a rozšířili svou profesní síť. Firmě se to vrátí v dobrém.
Budování osobní značky: Také to může znít jako samozřejmost, ale pokud jasně nastavíte pravidla, jak budovat osobní značku na sítích, ambiciózním členům týmu hodně pomůžete. Pomozte svým expertům zářit a dejte jim k tomu jasný návod.
Bude to stačit, myslíš?
Že se lidé staví na zadní kvůli zrušení home office, je pochopitelné. Schopná firma by však měla mít dost argumentů, aby svou pozici obhájila. Nejlépe tím, že přizná, že chyba je prostě na její straně – neumí odlišit „flákače“ od schopných lidí a kvůli té první skupině pak komplikuje práci všem. To jde jen a jen za ní.
Je dobré ukázat, že nejde o direktivní stopku, ale jen dočasný očistný proces, který umožní pravidla nastavit znova a lépe. A opakovat si – pokud kvůli ztrátě tohoto „benefitu“ někteří lidé odejdou, je něco hluboce špatně.
V takovém případě je to ten nejlepší wake-up call na posílení firemní kultury. Bez ní totiž nepůjde nic. A na rovinu – máchání motorovou pilou, které byznys nenapraví, může být posledním manažerským gestem, který daný manažer provede.
