Placená dovolená pro zaměstnance

Cílem každé firmy je prosperovat a posouvat se vpřed. Základním kamenem jsou zaměstnanci. Work-life balance je v dnešní době hodně probírané téma, a proto je v zájmu firmy dopřát zaměstnancům komfort, díky němuž mohou být šťastnější a tím pádem motivovaní a produktivnější. Jedním z benefitů zvyšujících významně spokojenost zaměstnanců je placená dovolená. Jedná se o právo zaměstnanců, které jim umožňuje čerpat dovolenou a zároveň dostávat mzdu. Na kolik dovolené mají nárok, jaké jsou typy placených dovolených a jaká pravidla platí pro čerpání dovolené?

Nárok zaměstnance na placenou dovolenou

Nárok na dovolenou má každý zaměstnanec, který je zaměstnán na plný úvazek, a v daném kalendářním roce odpracoval minimálně šedesát pracovních dnů. Zákoník stanovuje minimální výměr dovolené na čtyři týdny za rok. V dnešní době však řada zaměstnavatelů nabízí benefit v podobě pěti týdnů dovolené.

Existují však profese, kde mají pracovníci ze zákona nárok na delší dovolenou. Převážně se jedná o státní zaměstnance, pedagogické a akademické pracovníky, a nebo osoby vykonávající obzvláště těžkou a nebezpečnou práci.

Zaměstnanec dostává náhradu mzdy za dovolenou, která se počítá z průměrného výdělku zaměstnance za minulé kalendářní čtvrtletí.

Pro výpočet nároku na dovolenou je k dispozici kalkulačka dovolené, která pomůže zaměstnancům zjistit, na kolik volna mají v určitém období nárok.

Kdo určuje čerpání dovolené

Zaměstnancův nárok na dovolenou je daný zákonem. Ale vybrat si ji může až po konzultaci se zaměstnavatelem, který ji musí schválit. V letních měsících je o výběr největší zájem, proto je důležité vytvořit rozvrh dovolených tak, aby firma mohla stále bez problémů fungovat.

Zaměstnavatel je povinen sestavit rozvrh čerpání dovolené tak, aby si ji zaměstnanec mohl vyčerpat v roce, ve kterému mu na ni vzniklo právo.

Pokud zaměstnavatel určuje čerpání dovolené ve více částech, musí alespoň jedna z nich činit čtrnáct dní vcelku. Oboustranná domluva je však možná a zaměstnanec si může zvolit i kratší interval.

Dovolenou je zaměstnavatel povinen oznámit alespoň čtrnáct dnů dopředu, opět pokud nedojde k oboustranné dohodě na kratším termínu.

Do doby dovolené se nezapočítávají svátky, pokud neměl zaměstnanec v ten den nařízenou směnu. Zaměstnanec nesmí v době dovolené vykonávat vojenské cvičení, čerpat mateřskou, rodičovskou, či otcovskou dovolenou, nebo být dočasně práce neschopný.

V praxi je ale spíše časté, že zaměstnanec sám přichází za zaměstnavatelem s návrhem na termín a dobu dovolené. Není výjimkou, že pracovník za sebe najde náhradu, aby neomezil chod firmy. Konečné slovo má vždy nakonec zaměstnavatel.

Typy placené dovolené

Dovolená, na kterou mají zaměstnanci ze zákona nárok, zná několik rozdílných typů. Základním je „zákonná dovolená“. Pracovník má nárok na čtyři týdny placené dovolené. Tato doba je počítána na základě odpracovaných hodin a typů smluvních dohod.

K této základní době však mnoho firem jako benefit nabízí „nadstandardní dovolenou“ v podobě dnů dovolené navíc, jako součást firemní kultury, nebo v rámci konkurenčního boje o talenty.

Dalším nárokovým typem dovolené je „speciální dovolená“. Zaměstnanci mají nárok na placenou dovolenou v případě osobních událostí, jako je svatba, narození dítěte nebo úmrtí v rodině.

V případě nemocenské, nebo mateřské dovolené, se nárok na dovolenou liší. Pokud strávená doba na nemocenské nepřesáhne dvaceti násobek týdenní pracovní doby, nic se nemění a zaměstnanec má stále nárok na svou dovolenou v plném rozsahu.

Ve zkušební době má zaměstnanec nárok na dovolenou po čtyřech týdnech nepřetržitého pracovního poměru. Pokud si zaměstnanec vybere dovolenou ve zkušební době, automaticky si ji prodlužuje. Výběr dovolené se však ve zkušební době nedoporučuje. Tato fáze slouží k poznávání mezi novým zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není vhodné ji tedy přerušovat. Přesto zákoník práce tuto možnost nijak neomezuje. Jde o pouhé doporučení a záleží na zaměstnavateli, jak s požadavkem naloží.

Nárok na uvolnění z práce

V životě mohou nastat situace, kvůli kterým zaměstnanec nemůže dorazit do práce. V určitých případech, nemusí plýtvat svou dovolenou a přesto získá náhradu mzdy.

Nejčastěji se jedná o návštěvu lékaře. Avšak pouze v případě, že se doktor nachází v blízkosti zaměstnancova pracoviště. Tento případ se vztahuje i na doprovod rodinného příslušníka k lékaři.

Darování krve, plazmy, či dalších biologických materiálů. Zde má zaměstnanec nárok i na zotavení v délce 24 hodin.

Dále má zaměstnanec nárok na pracovní volno na pohřeb. V případě smrti druha, manžela, dítěte, je zde daný nárok na tři dny volna. Pokud se jedná o vzdálenějšího příbuzného, jedná se pouze o dva dny.

Nárok na uvolnění v podobě jednoho dne nastává také při veselejší události, a to když se zaměstnanec vdává, či žení. Budoucí novomanželé mají zákonné volno na svatbu i druhý den, ale již nemají nárok na mzdu.

Další den, kdy náleží zaměstnanci placené volno, je státní svátek. Tento volný den není nutné napracovat. To však neplatí pro státní smutek. Zde je rozhodnutí zcela na zaměstnavateli.

Jeli zaměstnanec ve výpovědní lhůtě, náleží mu neplacené pracovní volno v rozsahu jednoho půldne v týdnu. Nezáleží, zdali pracovní poměr ukončil zaměstnanec, nebo zaměstnavatel.

V dalších životních situacích, kdy vzniká nárok zaměstnance na pracovní volno, jsou například studijní důvody, stěhování (pokud je to v zájmu zaměstnavatele), náhradní volno za přesčasy a volno na hledání zaměstnání.

Pokud má zaměstnanec ve smlouvě zahrnuté indispoziční volno, jedná o druh pracovního volna. Jedná se o další z firemních benefitů, který může zaměstnavatel poskytnout.

Možností je i schválení neplaceného osobního volna, které může zaměstnanec využít na cestování, či vlastní projekty.

Praktické tipy pro čerpání placené dovolené

Plánování

Je důležité dovolenou plánovat dopředu, zejména v případech, kdy je v pracovním kolektivu více lidí ve stejné pozici. Vždy je dobré mít dopředu domluvené zastoupení, po dobu nepřítomnosti.

Komunikace se zaměstnavatelem

Jakmile máte jasno, kdy chcete čerpat dovolenou, je žádoucí informovat svého nadřízeného co nejdříve. Zaměstnavatel má dostatečný časový prostor naplánovat pracovní rozvrh s předstihem.

Flexibilita

V době zvýšených provozních nároků je ku prospěchu být flexibilní a mít v záloze plán B.

Výhody placené dovolené

Index spokojenosti zaměstnanců

Poskytování dostatečného množství placené dovolené přispívá k vyšší spokojenosti zaměstnanců, což se následně odráží v kladných výsledcích firemních průzkumů.

Procento využití dovolené

Měření, jak mnoho zaměstnanců skutečně čerpá své dovolené, může odhalit, zda zaměstnanci mají vyvážený pracovní a osobní život. Vysoké procento nevyužité dovolené může naznačovat, že zaměstnanci se cítí přetíženi, nebo že existují problémy s pracovním prostředím.

Průměrná délka zaměstnání

Zaměstnanci, kteří mají možnost využít placenou dovolenou a cítí se v práci spokojeni, jsou méně náchylní k odchodu z firmy.

NPS zaměstnanců (Employee Net Promoter Score)

Když mají zaměstnanci možnost odpočinout si a vyvážit pracovní zátěž, pravděpodobně budou více motivováni doporučit práci ve firmě svým známým.

Podíl zaměstnanců proškolených v firemní kultuře

Dovolená může být součástí firemní kultury, která klade důraz na důležitost odpočinku a vyrovnanosti. Zaměstnanci, kteří rozumí této kultuře, mohou lépe využívat své dovolené.

Implementace placené dovolené

Abychom efektivně implementovali systém placené dovolené, je dobré zvážit následující kroky:

Stanovení pravidel

Definování množství placené dovolené, které budou zaměstnanci mít k dispozici, a pravidla pro její čerpání (např. minimální doba oznámení před čerpáním).

Sledování využití dovolené

Implementace softwaru pro správu dovolené, který umožní zaměstnancům snadno sledovat čerpání a plánování dovolené.

Podpora zdravého pracovního prostředí

Vytváření kultury, která podporuje čerpání dovolené a zdravý work-life balance. Organizace by měly pravidelně zdůrazňovat důležitost odpočinku.

Zpětná vazba od zaměstnanců

Pravidelně prováděné průzkumy spokojenosti zaměstnanců mohou poskytnout cenné informace o tom, jak zaměstnanci vnímají systém placené dovolené, a jak by se mohl zlepšit.

Realizace těchto kroků může vést k větší spokojenosti zaměstnanců, snížení fluktuace a celkovému zlepšení pracovního prostředí.