Whistleblowing patří ke stále skloňovanějším pojmům nejen v zahraničí, ale i v Česku. A do budoucna budeme tento výraz používat čím dál častěji.

Výraz whistleblowing vychází z anglického “to blow a whistle”, tedy pískat na píšťalku. V přeneseném slova smyslu tak znamená upozorňování na nekalé, nezákonné nebo protiprávní jednání, zkrátka podobně jako rozhodčí při fotbale píská fauly. Aktuální návrh zákona počítá s tím, že oznámení se může týkat protiprávního jednání, které má znaky trestného činu nebo porušuje právní předpis ve vymezených oblastech (např. ochrany spotřebitele nebo životního prostředí).

Platnost po dlouhých odkladech “už” v červenci

První návrh zákona se předchozí Poslanecké sněmovně nepodařil v jejím volebním období schválit. Nový vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů předložila současná vláda v listopadu 2022 Poslanecké sněmovně k projednání. Očekává se, že zákon bude schválen v následujících měsících s plánovanou účinností od 1. července 2023 s tím, že  povinné subjekty (s výjimkou veřejných zadavatelů) s 50 až 249 zaměstnanci mají dle současného návrhu povinnost zavést interní oznamovací systém do 15. prosince 2023.

Do Poslanecké sněmovny odeslaný návrh zákona o ochraně oznamovatelů (whistleblowerů) vychází z pravidel vyžadovaných evropskými předpisy. Jeho hlavním cílem je zajistit ochranu lidem pracujícím ve veřejném nebo soukromém sektoru v případě, že se rozhodnou oznámit protiprávní jednání, o kterém se dozvěděli během výkonu své práce.

Všichni nad 50 zaměstnanců

Kromě ochrany oznamovatelů před odvetnými kroky (nejčastěji učiněnými ze strany zaměstnavatelů) je dalším cílem zákona vytvořit funkční a bezpečné kanály pro oznamování a podpoření lidí v jejich oznamování.

Nová úprava bude dopadat na zaměstnavatele s více než 50 zaměstnanci, veřejné zadavatele s výjimkou např. malých obcí. Tyto povinné subjekty budou mít povinnost zavést vnitřní oznamovací systém, přičemž předmětem oznámení mohou být informace o jakémkoliv trestném činu, porušování předmětného zákona a porušování práva EU ve stanovených oblastech.

👉 Menší povinné subjekty (s méně než 250 zaměstnanci) mohou vnitřní oznamovací systém sdílet s dalšími povinnými subjekty nebo využít vnitřní oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem.

👉 Subjekty zaměstnávající více než 250 zaměstnanců musí mít vlastní vnitřní oznamovací systém. Všechny povinné subjekty mohou vedením vnitřního oznamovacího systému pověřit také externí subjekt (možnost outsourcingu).

👉 V souvislosti s vnitřním oznamovacím systémem vznikne povinnost určit příslušnou osobu nebo osoby, které budou přijímat a posuzovat podaná oznámení či navrhovat opatření k nápravě.

👉 Vnitřní oznamovací systém musí umožnit whistleblowerům podat oznámení písemně, ústně či osobně na žádost oznamovatele, přičemž zákon umožňuje omezit možnost podat oznámení přes vnitřní oznamovací systém pouze na osoby, které u povinného subjektu vykonávají zaměstnání, službu, dobrovolnickou činnost a odbornou praxi nebo stáž.

👉 Vedle vnitřního oznamovacího systému bude existovat také vnější oznamovací systém vedený Ministerstvem spravedlnosti, který už je v provozu.

Pokuta za neimplementování až jeden milion, jak přesně však bude vypadat finální návrh, se zatím neví

V případě, že povinný subjekt nedodrží povinnosti stanovené v návrhu zákona, může se dopustit přestupku, za který mu hrozí pokuta až do výše 1 000 000 Kč. Další ochranou oznamovatele je pak právo žádat přiměřené zadostiučinění v penězích při způsobení nemajetkové újmy oznamovateli. Přestupku se může dopustit také oznamovatel, který podá vědomě nepravdivé oznámení. Za tento přestupek hrozí oznamovateli pokuta až do výše 50 000 Kč.

Jak bude však vypadat zcela finální podoba zákona, to je zatím v rukou legislativců a Parlamentu. Stávající návrh se například odchýlil od předchozích návrhů, které počítaly s možností anonymního oznámení. Dle aktuálního návrhu zákona se anonymním oznámením poskytuje ochrana od okamžiku, kdy identita oznamovatele vyjde najevo.

A pokud chcete mít návrh zákona pod drobnohledem, sledovat ho můžete zde.

Barbora Klimešová, advokátní kancelář Bříza & Trubač

Jak to vidí expert: Současný návrh jde proti smyslu, je však lepší než nic

“Vyloučení možnosti anonymního podání vnímám rozporuplně. Chápu argumentaci o možném zneužití, ale taková věc se děje skutečně okrajově, proto se přikláním k postoji řady expertů i nevládních organizací, které současný návrh kritizují. Ať už však Sněmovna odhlasuje jakoukoliv podobu, náš systém na to bude připraven,” říká HR expert a spoluzakladatel start-upu Sloneek Milan Rataj.

HR systém Sloneek 🐘 má dlouhodobě vylepšovanou funkci jménem Schránka důvěry. Ta je ale jen jednou z desítek funkcí, které HR systém nabízí.

Proč bude Sloneek vhodný nástroj pro implementaci whistleblowingu?

👏 Odpadne nutnost složitě hledat uživatelsky přívětivý systém, který by splňoval zákonné nároky.

👏 Sloneek je dostatečně bezpečný systém, který chrání před únikem dat a je v souladu s GDPR.

👏 Implementace Sloneeka je přehledná, rychlá a uživatelsky přívětivá. Kdykoliv je také k dispozici ochotná podpora připravená aktivně pomoci.

👏 Sloneek nabízí i veškeré další HR nástroje v jednom all-in-one řešení.

👏 Naši vývojáři a specialisté Sloneeka neustále vylepšují. Přidávají nové funkce a inovují ty stávající.

👏 Používání Sloneeka digitalizuje a zjednodušuje HR procesy, šetří čas i peníze. Zaručených úspor a návratnosti dosáhne malá, střední i velká firma.

Neváhejte nám napsat prostřednictvím kontaktního formuláře v hlavním menu, případně napište e-mail na sales@sloneek.com nebo zavolejte: +420 605 931 937.